ESRS

Evropské standardy pro reportování udržitelnosti (ESRS) tvoří základ nového legislativního rámce EU pro podnikovou udržitelnost a transparentnost. Tyto standardy byly vytvořeny v rámci směrnice o reportování podniků o udržitelnosti (CSRD) a mají za úkol poskytnout jednotný způsob, jakým společnosti mají informovat o svém dopadu na společnost a životní prostředí. Zde naleznete přehled o tom, na jakém principu ESRS fungují, jakou mají strukturu a jak se v nich orientovat pro efektivní a přesné zveřejňování informací.

ESRS a ESG

ESRS nejsou jen dalším souborem pravidel pro podávání zpráv. Jsou nástrojem pro zavedení standardů v oblasti ESG reportování, což firmám umožňuje transparentně a srovnatelně informovat o svém dopadu na životní prostředí, společnost a správu a řízení. Bez konceptů ESG by ESRS neměly žádný smysl.

ESG je základním pilířem ESRS z následujících důvodů:

• Zaměření: Celý obsah standardů ESRS se točí kolem tří oblastí ESG. Tematické standardy se konkrétně zaměřují na různé aspekty životního prostředí, sociální sféry a správy a řízení.
• Ukazatele výkonu: Definují konkrétní ukazatele, které musí firmy reportovat, aby prokázaly svůj výkon v každé oblasti ESG. Tyto ukazatele pokrývají široké spektrum problémů, od emisí CO2 a spotřeby vody po diverzitu pracovníků a praktiky v oblasti dodavatelského řetězce.
• Základ pro informování: Informace o ESG získané pomocí ESRS slouží jako základ pro informování investorů, zákazníků, regulačních orgánů a dalších zainteresovaných stran o tom, jak firma přistupuje k udržitelnosti.

Struktura ESRS

Rozlišuje mezi dvěma hlavními typy standardů průřezové a tematické standardy.

Průřezové standardy (obecné)

• • ESRS 1: Obecné požadavky – Tento standard definuje základní rámec a principy, které by měly být dodržovány při reportování udržitelnosti podle ESRS. Zahrnuje metodologii, jak postupovat při sběru a zveřejňování informací, zajištění jejich srovnatelnosti, spolehlivosti, průhlednosti a konzistence.
  • ESRS 2: Obecné informace – Vyžaduje, aby společnosti poskytovaly základní informace o své organizaci, včetně právní struktury, hlavních činností a trhů, na kterých operují. Dále zahrnuje popis governance modelu a jak jsou otázky udržitelnosti integrovány do celkové strategie a risk managementu.

Tematické standardy

Environmentální oblast (ESRS E): Zahrnuje standardy ESRS E1 až ESRS E5, které se týkají klimatických změn, znečištění, vodních zdrojů, biologické rozmanitosti a oběhového hospodářství.

• • ESRS E1: Změna klimatu – Tento standard se zaměřuje na způsoby, jakými společnosti musí reportovat svůj přístup a dopady na změnu klimatu. Zahrnuje emise skleníkových plynů, snižování emisí, adaptace na změnu klimatu a jaké klimatické riziko společnost identifikuje.
  • ESRS E2: Znečištění – Vyžaduje informace o tom, jak společnosti řeší emise znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy, jaké preventivní opatření přijímají a jaké mají dopady jejich činnosti na znečištění a veřejné zdraví.
  • ESRS E3: Vodní a mořské zdroje – Standard vyžaduje, aby společnosti informovaly o svém využívání vodních a mořských zdrojů, včetně spotřeby vody, vlivu na vodní ekosystémy a opatřeních pro ochranu těchto zdrojů.
  • ESRS E4: Biologická rozmanitost a ekosystémy – Zaměřuje se na to, jak společnosti chrání biologickou rozmanitost a podporují udržitelnost ekosystémů. Reportování by mělo zahrnovat vliv na přírodní habitaty, snahy o jejich ochranu a obnovu a management přírodních zdrojů.
  • ESRS E5: Využívání zdrojů a oběhové hospodářství – Tento standard vyžaduje informace o tom, jak společnosti efektivně využívají materiály a zdroje, jejich recyklaci, opětovné využití a snahy o minimalizaci odpadu v rámci oběhového hospodářství.

Sociální oblast (ESRS S): ESRS S1 do ESRS S4, pokrývají témata týkající se pracovní síly, pracovníků v hodnotovém řetězci, dotčených komunit a koncových uživatelů.

• • ESRS S1: Vlastní pracovní síla – Zahrnuje reportování o zaměstnaneckých politikách, pracovních podmínkách, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, stejně jako o dodržování práv zaměstnanců a zapojení zaměstnanců do rozhodovacích procesů.
  • ESRS S2: Pracovníci v hodnotovém řetězci – Vyžaduje, aby společnosti poskytovaly informace o sociálních a pracovních podmínkách u jejich dodavatelů a dalších partnerech v hodnotovém řetězci.
  • ESRS S3: Dotčené komunity – Tento standard se týká vztahů a dopadů společnosti na místní komunity. Zahrnuje informace o angažovanosti komunit, sociálních dopadech a opatřeních, která společnost přijímá pro zmírnění negativních dopadů na komunity.
  • ESRS S4: Spotřebitelé a koncoví uživatelé – Zaměřuje se na to, jak společnosti zacházejí se svými zákazníky, jaké mají postupy pro ochranu spotřebitelů, informovanost o produktech, a jejich bezpečnost a kvalitu

Oblast správy a řízení (ESRS G): Zahrnuje ESRS G1, který se týká obchodního chování

• • ESRS G1: Obchodní chování – Pokrývá etické aspekty obchodního chování, včetně korupce a podvodů, správného vedení, transparentnosti, daňové politiky a respektování lidských práv ve všech aspektech obchodní činnosti.

Základem ESRS je princip dvojí materiality

Evropské standardy reportingu udržitelnosti (ESRS) jsou zakotveny v principu dvojí materiality, který klade důraz na hluboké propojení podnikových aktivit s otázkami udržitelnosti. Tento princip vyžaduje, aby firmy nejen posuzovaly dopady svého podnikání na životní prostředí a společnost, ale také to, jak mohou faktory udržitelnosti ovlivnit jejich vlastní prosperitu a odolnost. Z pohledu zevnitř ven to znamená, že firmy musí integrovat udržitelnost do svých interních strategií a rozhodovacích procesů. Při pohledu zvenku dovnitř pak firmy reflektují očekávání a požadavky stakeholderů, a tím zvyšují svou transparentnost a důvěryhodnost v očích veřejnosti. ESRS tedy nejen zvyšuje povědomí o vzájemné závislosti ekonomických aktivit a udržitelných praktik, ale také motivuje organizace k aktivnímu přístupu ve snižování negativních dopadů na společnost a životní prostředí, čímž podporuje udržitelný rozvoj a odpovědné podnikání.

Fázování a časový plán ESRS